17. Zásobování elektrickou energií

Základním výchozím podkladem jsou mapové podklady správce energetických sítí - Jihomoravské energetiky a.s. - Provozně obchodní správy Prostějov spolu s podklady o stavu sítí.

17.1. Stávající stav

1. Sítě VN 22 kV
Obec je zásobena z venkovního vedení VN 22 kV č. 79. Vedení VN 79 je napájeno z rozvodny 110/22 kV Konice. Vedení VN 79 je postaveno převážně na betonových sloupech, vodiče AlFe.

2. Transformační stanice 22/0,4 kV
Obec včetně velkých odběratelů je zásobena následujícími trafostanicemi:

název	konstr.	trafo	stav
Dzbel T1 Jesenec	Bts 400	400 kVA	vyhovuje
Dzbel T2 U statku	Bts 400	160 kVA	vyhovuje
Dzbel T3 Chem. podnik	Bts 400	160 kVA	vyhovuje
Dzbel T4 U MŠ	Bts 400	250 kVA	vyhovuje
Dzbel T5 Na Borové	Bts 400	160 kVA	vyhovuje

Trafostanice T1 Jesenec se nachází na k.ú. Jesenec a napájí mimo Dzbel také část obce Jesenec. Trafostanice T3 je účelová pro konkrétní areál. Ostatní trafostanice napájí distribuční síť NN v obci. Pro stávající odběry je celkový stav trafostanic vyhovující.

3. Distribuční síť NN 0,4 kV
Distribuční síť NN v obci je venkovního provedení. Kabelové vedení je využito pro vyvedení výkonu z trafostanic, pro zemní přípojky k novým RD a k objektům s většími nároky na dodávku elektřiny. Z technického hlediska je síť NN v obci provedena na betonových sloupech, vodiče jsou AlFe o průřezu 70 mm2 na hlavních tazích a 42 mm2 na odbočkách. Odběrná místa jsou vesměs napojena kabelovými závěsnými přípojkami odbočujícími ze sloupů sítě. Část nově postavených RD je napojena zemními kabelovými přípojkami. Rekonstruovaná síť je v technicky vyhovujícím stavu. Damoty patřící k obci jsou napájeny venkovním vedením ze sítě NN obce.

4. Odběratelé
Mezi větší odběratele patří areál farmy ZD a areál bývalého agrochemického podniku. Z ostatních odběratelů jsou významnější objekty občanské vybavenosti - obchody, pohostinství a v neposlední řadě drobné dílny živnostenského sektoru. Z hlediska velikosti odběrů nabylo na významu elektrovytápění objektů.

5. Veřejné osvětlení
V obci převažuje rozvod VO na podpěrných bodech sítě NN.

6. Další zařízení využívající podpěrné body sítě
Mimo již výše uvedeného rozvodu veřejného osvětlení využívají podpěrných bodů sítě místní rozhlas po drátě a omezeně telefonní rozvody SPT Telecom. Další rozšiřování těchto zařízení je vázáno na souhlas majitele energetických rozvodů dle zákona 222/94 Sb.

17.2. Návrh územního plánu

1. Řešení zajištění el. energie pro plnou elektrifikaci obce

Výchozí podklady:

Počet bytových jednotek	129
Navržená plošná rezerva RD	11

V obci je uvažováno s plynofikací a zemním plynem jako hlavním topným mediem.

Stávající zástavba obce

Charakteristika odběru	Počet	P soud
stávající b.j.	129	500 kW
ostatní objekty v obci mimo farmu		100 kW
obec celkem		600 kW

Navržená a výhledově uvažovaná výstavba RD

navrhované RD	11	50 kW
ostatní objekty		50 kW
celkem výhled		100 kW

Celková rekapitulace

potřeba el. výkonu stávající zástavby		600 kW
potřeba el. výkonu výhledové zástavby		100 kW
celková výhledová potřeba obce		700 kW

Z výše uvedených tabulek vyplývá, že pro stávající zástavbu obce je současný transformační výkon vyhovující. Napěťové poměry v síti nízkého napětí lze v okrajových částech a ve středu obce vylepšit provedením posilovacích kabelů z trafostanic s navazující úpravou konfigurace sítě.

Zajištění elektrické energie pro nově uvažované lokality výstavby RD bude řešeno v návaznosti na celkovou energetickou soustavu obce. RD budované ve stávajících stavebních prolukách budou zajištěny elektrickou energií ze stávající sítě.

Pro ucelené lokality výstavby je navrženo následující:

Lokalita východ (označení B2 a B3)

Pro nově navrženou výstavbu RD - cca 5 RD bude zajištění elektrické energie řešeno vybudováním rozvodů nízkého napětí propojených na T4 u MŠ.

Lokalita Borová (označení B4 - V)

V této lokalitě výstavby RD - cca 5 RD bude zajištění elektrické energie vyřešeno vybudováním kabelové sítě NN napájené trafostanicí T5 - Na Borové.

Rozvoj podnokatelské sféry

Energetická soustava obce je navržena především na pokrytí požadavku současné zástavby a uvažované výstavby RD. Proto je nutno každý požadavek na elektrický výkon samostatně projednat s provozovatelem této soustavy.
Předpokládá se orientace energeticky náročnějších provozoven do areálu farmy, případně do areálu agrochemického podniku, který je napájen samostatnou trafostanicí.

2. Související problémy s energetickými rozvody

Vedení VN 22kV

Trasy vedení VN pro trafostanice v obci včetně hlavních vedení jsou stabilizovány a v dohledné době se neuvažuje se změnami.
Situování nově uvažovaných RD řešit tak, aby nedošlo ke kolizi s vedením VN respektive aby bylo dodrženo ochranné pásmo dle zákona 222/1994 Sb.

Distribuční síť NN

Při realizaci plošné výstavby RD je třeba uvažovat s kabelovými rozvody NN pro RD.
Existenci a trasy kabelových rozvodů a venkovní sítě NN je třeba respektovat dle příslušného zákona č. 222/1994 Sb.

Závěr

Jednotlivá energetická opatření budou realizována postupně v návaznosti na důležitost a na požadavky ze strany odběratelů.

18. Zásobování plynem

18.1. Současný stav

V současné době se v katastrálním území obce Dzbel nanachází žádné plynárenské zařízení. Obec nemá vypracovanou žádnou projektovou dokumentaci, která by zásobování obce zemním plynem řešila.

18.2. Výpočet potřeby plynu

(Kráceno - výpočty na str. 64)

18.3. Návrh řešení

Urbanistická studie navrhuje zásobování obce Dzbel zemním plynem rozvodnou STL plynovodní sítí, která je provozována pod tlakem 0,30 MPa. Bude napojena na stávající STL plynovodní síť města Konice.

19. Zásobování teplem

Převážná část obyvatelstva užívá k vytápění pevná paliva, služby a provozovny elektrickou energii. Několik rodinných domků využívá k vytápění elektrickou energii.
Pro přípravu a ohřev teplé užitkové vody (TUV) je rovněž využíváno pevných paliv, el. energie, popř. propan-butan v tlakových láhvích.
V návrhovém období by měla být tuhá paliva z větší části (cca 80%) nahrazena zemním plynem s doplňkovým zastoupením elektrické energie. Část domácností, případně i některá výrobní zařízení, by mohla k vytápění používat i dřevoplyn, vznikající rozkladem biomasy (dřevěné štěpky, sláma, seno a pod.), případně jiné alternativní zdroje energie.

20. Spoje a zařízení spojů

20.1. Telekomunikace

Obec Dzbel je začleněna do UTO Prostějov, MTO Konice. Telefonní účastníci jsou připojeni na vedlejší telefonní ústřednu, která se nachází v Jesenci a jejíž kapacita je v současné době nedostačující. Stará telefonní síť v obci byla řešena převážně samonosným vedením, které kapacitně nevyhovovalo. V současné době je prováděna kabelizace celé obce, a to podle projektu firmy INVO Brno (viz příloha). Přesné zaměření tras zemních kabelů provádí firma ELGEO Brno (ke dni 15.15.1996 bylo toto zaměření hotovo asi ze 70%). Kromě komplexní rekonstrukce telef. rozvodů ve Dzbelu a v Jesenci je budován nový účastnický přívodní kabel do Konice.

Po dokončení této stavby (říjen 1996) bude zrušena vedlejší ústředna v Jesenci a bude provedeno přepojení všech telefonních účastníků na analogovou ústřednu v Konici. Pokud kapacita ústředny dovolí, budou v této oblasti zřizovány nové telefonní stanice. V říjnu 1997 bude v Konici zprovozněna digitání ústředna, pak budou uspokojeni všichni zájemci o zřízení telefonní stanice.

Telefonní a faxový seznam

V obci není provozován veřejný telefonní automat. V blízké budoucnosti je plánováno zřízení dvou VTA.

Do zpracovaných mapových podkladů byly telekomunikační kabely zakresleny orientačně. Proto tyto materiály nesmí být nikdy využity pro potřeby územních nebo stavebních řízení. Pro jednotlivá akce musí být vždy vyžádáno samostatné vyjádření ze stany SPT Telecom a.s.

20.2. Dálkové kabely

Dle sdělení SPT Telecom a.s. Brno neprochází katastrem obce Dzbel trasa dálkového telekomunikačního kabelu. V dotčeném území se nenachází stávající zařízení ve správě SPT Telecom a.s. Brno.

Dle sdělení SPT Telecom a.s., pracoviště Brno, se do roku 2000 nepředpokládá v katastru Dzbel výstavba dálkového optického kabelu.

20.3. Zařízení místního rozhlasu a rozhlas po drátě

Ve Dzbelu je provozován místní rozhlas. Ústředna je starší typ AUA 230. Délka rozvodu po obci číní cca 2 000 metrů, rozvod je veden po sloupech. Ve Dzbelu je instalováno 10 amplionů veřejného rozhlasu.
Rozhlas po drátě nebyl ve Dzbelu zřízen.

20.4. Radioreléové trasy

Dle vyjádření Českých radiokomunikací Praha neprochází vzdušným koridorem obce Dzbel radioreléové trasy prvního a druhého řádu, které jsou provozovány ČRa a.s.

Podle informací Českých radiokomunikací Praha jsou v oblasti přijimatelné tyto rozhlasové stanice s celostátní působností:

ČRO1 - Radiožurnál
ČRO2 - Praha
ČRO3 - Vltava
ČROR - Regina

Na základě průzkumu v obci Dzbel lze konstatovat, že příjem rozhlasového signálu ( dlouhé i stření vlny ) je ve všech částech obce dobrý.

20.5. Televizní signál

Na základě sdělení Českých radiokomunikací Praha lze v dané oblasti přijímat signály TV vysílačů základní sítě:

TV Brno	Kojál	ČT 1	29. kanál
TV Brno	Kojál	ČT 2	46. kanál
TV Brno	Kojál	NOVA	9. kanál
TV Jeseník	Praděd	ČT 1	36. kanál
TV Jeseník	Praděd	ČT 2	50. kanál
TV Jeseník	Praděd	Nova	53. kanál

Skutečné přijímání signálů lze určit jen na základě měření pokrytí. Je-li oblast televizním signálem pokryta nedostatečně, stává se iniciátorem dokrývání buď Česká televize nebo držitel licence pro nezávislé vysílání.

Na základě průzkumu, který byl proveden ve Dzbelu, lze říci, že příjem signálu ČT 1 a NOVA je v obci výborný. Poněkud horší je příjem signálu ČT 2 a Premiera.

Ve Dzbelu není zavedena kabelová televize a v nejbližší době není plánováno její zřízení.

V katastru obce Dzbel se nenachází televizní převaděč ČRa, nejbližší převaděč je postaven v Konici.

21. Nakládání s odpady

21.1. Likvidace TKO

Stávající stav

V obci je prováděn sběr TKO o to do popelnicových nádob 110 l.
Pravidelný svoz 1x za měsíc v létě a 1x za dva týdny v zimě je zajišťován Službami města Konice, na řízenou skládku Březina.

V obci jsou rovněž umístěny kontejnery na separovaný odpad - sklo bílé a barevné a na kovový odpad, které jsou vyváženy firmou Kastner Jiří - Kostelec na Hané a to dle potřeby.

V jihovýchodní části katastrálního území se nachází stávající obecní skládka pro ukládání ekologického odpadu, která je však v současné době zastavena pro nevyřízené majetkoprávní vztahy.

Návrhové období

Výpočet množství TKO

Qd = 0,55 kg/obyv/den x 403 obyv = 222 kg/den
0,22 t : 0,8 t/m3 = 0,25 m3/den

Qr = Qd x 365 dnů = 222 kg/den x 365 = 81,03 t/rok
0,25 m3/den x 365 dnů = 91,25 m3/rok

Stávající počet odpadových nádob o objemu 110 l by měl být v návrhovém období zvýšen tak, aby byl zabezpečen specifický objem 25/l/obyv/týden pro jednu domácnost, tzn. aby každá domácnost měla jednu odpadovou nádobu.

21.2. Skládky TKO

V katastrálním území obce Dzbel se nachází 6 lokalit, ve kterých byly nebo dosud jsou ukládány tuhé domovní a jiné odpady.
Jedná se o tyto lokality:

1. Skládky cca 1 km jižně od obce v polní trati "Za humny", p.č. 269/6. Na skládku byly v minulosti ukládány průmyslové odpady inertní a komunální odpad z obce. Lokalita byla využívána cca 10 let. V současnosti je skládka ukončena, není však rekultivována. Skládka zasahuje do lesních porostů. Ke skládce byla vybudována zpevněná (panelová) přístupová komunikace. Jedná o plošně největší skládku na k.ú. obce (cca 1600m2).
2. Skládka na severovýchodním okraji katastru, na hranici s k.ú. Jesenec, východně od polní trati Horky, p.č. 930/2. Na skládku ( bývalý žleb ) byly v minulosti vyváženy komunální odpady. V současnosti je skládka částečně rekultivována a je zavážena inertním materiálem. Značná část skládky je porostlá náletovou zelení.
3. Skládka na severovýchodním okraji katastru, na hranici s k-ú. Jesenec, východně od polní trati Horky nad jesenskou kapličkou, p.č. 924/1. Na skládku byly zřejmě vyváženy pouze komunální odpady, a to v nevelkém množství. Je rekultivována a zavážena inertním materiálem. Značná část skládky a jejího okolí je porostlá nálaetovou zelení.
4. Skládka na severovýchodním okraji zástavby obce, západně od polní trati Horky, p.č. 904, 1027 a 1037. Jedná se o malou skládku lokálního významu, s omezeným ukládáním komunálních a biologických odpadů, včetně kovového odpadu. Značná část skládky a jejího okolí je porostlá náletovou zelení.
5. Skládka severně od místní části Borová u průjezdní silnice III. třídy, p.č. 519. Skládka má nevelký rozsah a sloužila jako úložiště inertního odpadu. V současnosti je částečně upravena.
6. Skládka na západním okraji katastrálního území na hranici s k.ú. Šubířov, na okraji zástavby obce Šubířov, p.č. 457/1 (les). Skládka je dosud využívána občany Šubířova pro ukládání domovního a biologického odpadu.

22. Ochranná pásma a zájmy CO

1. Silniční

jsou stanovena pro území mimo zastavěnou část obce v souladu se zněním Silničního zákona č. 55/1984 Sb. (§11 Silniční ochranná pásma) a vyhlášky č 35/1984 Sb., z nichž vyplývá vzdálenost haranice pásma od osy vozovky silnice III. třídy 20 m.

2. Železniční

Ochranné pásmo dráhy tvoří prostor po obou stranách dráhy, jehož vnitřní hranici tvoří svislá plocha procházející hranicemi obvodu dráhy. Vnější hranice ochranného pásma je vymezena svislou plochou vedenou u celostátních drah 60 m od osy krajní koleje, nejméně však ve vzdálenosti 30 m od hranic obvodu dráhy (Vyhl. č. 266/1994b DSb., kterou se provádí Zákon o Českých drhách č. 9/1993 Sb).

3. Vzdušné vedení VN

Ochranné pásmo elektrického vedení je vymezeno ve smyslu zákona č. 222/1994 Sb. svislými rovinami vedenými po obou stranách vedení ve vodorovné vzdálenosti měřené kolmo na vedení, které činí:

U venkovního vedení vysokého napětí ( 22 kV ) od krajního vodiče na každou stranu 10 metrů.

U nově realizovaných vedení 22 kV se, ve smyslu zákona č. 222/1994. Sb., velikost ochranného pásma snižuje na 7 metrů.

4. Pásma hygienické ochrany

Zemědělský areál nemá dosud vyhlášeno pásmo hygienické ochrany. Pro účely zpracování urbanistické studie bylo vypočteno PHO, které tvoří obalová křivka jednotlivých kružnic opsaných od emisních středů jednak pro současný stav (r1=110m, r2=105m, r3=106m), jednak pro výhledové zvýšení kapacity (r1=124m, r2=117m, r3=120m).

PHO u nově navržených čistíren odpadních vod je navrhováno:

PHO ČOV pro místní část Borová je navrhováno 20 m od souvislé bytové zástavby.

PHO pro variantní umístění ČOV Dzbel I je navrhováno 50 m od souvislé bytové zástavby.

Ochranná pásma vodních zdrojů

Obecně jsou ochranná pásma vodních zdrojů popsána ve Směrnici č. 51/1979 O základních hygienických zásadách pro stanovení, vymezení a využívání ochranných pásem vodních zdrojů určených k hromadnému zásobování pitnou a užitkovou vodou a pro zřizování vodárenských nádrží.

• Původní zdroje V1 a V2 mají vyhlášena pásma hygienické ochrany, a to 1. stupně, 2. stupně vnitřní a 2. stupně vnější. Nový vrt V3 ještě pásma hygienické ochrany vyhlášena nemá.
• Zbývající část k.ú. obce Dzbel, která leží v povodí říčky Romže, se nachází v PHO 2. stupně vnějším vodního zdroje Smržice.
• V návrhovém období bude nezbytně nutné navrhnout vyhlášení PHO nového vodního zdroje - vrtu V3.

5. Ochranné pásmo vodních toků

Ochranná pásma vodních toků jsou mimo zastavěné území 20 m.

6. Lesní porosty

Ochranné pásmo lesních porostů je 50 m od okraje lesa.

7. Zvláštní požadavky

Ochranná pásma požární ochrany a vojenských zájmů nejsou v obci uplatňována.

8. Zájmy civilní obrany

Zájmy civilní obrany bývají bilancovány v samostatné doložce CO. Vzhledem k tomu, že dosud neprošla zpracovaná dokumentace připomínkovým řízením k předcházejícím stupňům (jako bývalé ÚHZ, koncept ÚPN SÚ) jsou zájmy CO orientačně shrnuty v následujícím textu. Standardní příloha se zabývá úkrytem civilního obyvatelstva, vyčíslením ploch potřebných pro ukrytí, vyplývajících z navrhovaného nárůstu počtu obyvatel.

Nárůst obyvatelstva ve Dzbelu je vztažen ke sčítání lidu z roku 1991 (295 obyvatel) a aktuálnímu počtu obyvatel k 30.9.1996 (293 obyvatel). Výhled počtu obyvatel do roku 2010 by měl činit 300 obyvatel. Celková kapacita území ve Dzbelu, t.j. veškerý bytový fond včetně neobydlených domů a potenciálních stavenišť (plošných rezerv pro bytovou výstavbu) by teoreticky mohl být, při předpokládaném průměrném počtu 2,90 obyvatel na 1 byt v roce 2010, cca 406 obyvatel.

K ukrytí obyvatelstva by byly využity hlavně sklepní prostory a prostory pro ukrytí vhodné. Při povolování a výstavbě nových rodinných domů je třeba uvažovat o podsklepení objektů. Ukrytí dětí v mateřské škole by bylo provedeno v úkrytovách prostorách objektu školy ve Dzbelu. Děti navštěvující základní školní docházku by využívaly školní zařízení v Konici, kam dojíždějí. Zěmědělské a ostatní podniky by zajišťovaly ukrytí pro své zaměstnance v prostorách vlastních výrobních zařízení. Rozsah těchto zařízení je nutno stanovovat v závislosti na počtu zaměstnanců..

23. Zeleň

Řešené území lze charakterizovat jako členitou vrchovinu s významným zastoupením zemědělské výroby, s nerovnoměrným rozložením jednotlivých druhů ploch. Velmi významné plošné zastoupení zde mají trvalé lesní porosty a plochy orné půdy.
Zeleň je rozdělena dle účelu do 6-ti kategorií:

23.1. Veřejná zeleň

Jako veřejná zeleň je pojímána zeleň na volných, nezastavěných prostranstvích, patřících obci.
Ve Dzbelu se jedná o prostor návsi, který ohraničuje obytná zástavba a vymezují dopravní a pěší komunikace. Zeleň je relativně udržovaná a ošetřovaná. Další plochy veřejné zeleně se nacházejí u školy, obecního úřadu a Jednoty. Pro střed obce by měla být ve větším měřítku (1:1000, 1:500) zpracována jednoduchá dokumentace, řešící uvedené prostory s cílem rehabilitace a zkulturnění tohoto prostoru.

23.2. Vyhražená zeleň

Jako plochy vyhražené zeleně jsou pojímány plocha u objektu bývalé školy a plocha sportovního hřiště. Plochy jsou poměrně dobře ošetřovány.
Součástí vyhražené zeleně by měla být i zeleň v areálu bývalého ACHP a farmy zemědělské výroby. Tato zeleň, tvořená pouze částečným zatravněním a ozeleněním je zcela nedostatečná. Z farmy ŽV by bylo vhodné provést výsadbu izolační zeleně stromového a keřového charakteru, která by eliminovala negativní vizuální výraz zemědělských objektů, včetně dořešení předprostoru farmy. K dosazení zeleně by mělo dojít i uvnitř areálu průmyslové výroby (ACHP). V urbanistické studii bylo navrženo zalesnění zvodnělého území přiléhajícího na severovýchodní straně k areálu.

23.3. Užitková zeleň

Užitková zeleň zahrnuje plochy zahrad, sadů a záhumenků, které se nacházejí v přímé návaznosti na zastavěné plochy v obci. Tato zeleň je velmi dobře udržována a ošetřována a tvoří důležitý přechodový prvek mezi urbanistickými plochami a obdělávanou zemědělskou půdou. Má i další důležité funkce při zadržování a zpomalování extravilánových přívalových vod, je přirozeným filtrem splachů z chemicky ošetřovaných velkovýrobně obhospodařovaných ploch a v neposlední řadě má i funkci zpevňovací a stabilizační. Prstenec sadů, zahrad a záhumenků obkružuje zastavěné plochy obce téměř ze všech stran. Užitková zeleň zde má i krajinotvorný význam, protože přesně definuje území sídelního útvaru v zemědělsky využívané krajině.
V důsledku hospodářských změn v 50-tých letech a v souvislosti s kolektivizací vesnice, ztratila část vlastníků těchto pozemků možnost ošetřovat a udržovat tyto plochy. Tím došlo na některých místech ke zplanění ploch a ke vzniku náletových remízků. Tato zeleň má však značný význam svým estetickým působením v opticky silně exponovaných územích a navíc má i ekologicky stabilizační význam, zejména v severní části obce. V návrhovém období by mělo dojít ke zvýšení výměr užitkové zeleně na plochách přiléhajících k zastavěnému území obce nebo na plochách zemědělského půdního fondu, které však nejsou využívány pro zemědělskou výrobu. Některé pozemky budou navrhovány na zalesnění, včetně vytváření ÚSES. Není uvažováno se zřizováním užitkové zeleně na úkor zeleně krajinné (remízky, náletová zeleň apod.).

23.4. Krajinná zeleň

Lesní plochy, zemědělsky obhospodařované plochy, vlastní sídelní útvar a krajinná zeleň formují celkový charakter krajiny. Současná krajina je výslednicí dlouhodobého antropogenního působení, a to především agrárního. Katastrální území Dzbelu bylo částečně odlesněno - severní a východní část katastru. V jihozápadní části se nachází rozsáhlý celek trvalých lesních porostů, na severozápadním okraji okraji k.ú. se nachází několik lesních segmentů, z nichž některé bezprostředně navazují na souvislé lesní porosty mimo k.ú. Dzbel. Přibližně polovina katastrálního území je zemědělsky využívána, přičemž cca 36% z celkové výměry tvoří orná půda a 10% louky a pastviny. Zatravněné sady, zahrady, maloplošné louky a záhumenky jsou vesměs soustředěny kolem sídla.

Nejdůležitějšími prvky krajinné zeleně jsou plochy remízků a náletové zeleně, které vznikly většinou na těžce obdělávaných a přístupných plochách a svazích. Původní kultury jako byly louky či pastvy byly potlačeny a v průběhu několika desítek let dokázaly tyto porosty částečně změnit výraz zemědělsky obhospodařované krajiny. Nejvýznamnějším nově vzniklým remízkem je plocha po bývalé vápence jihozápadně od nádraží. Na druhé straně však v průběhu kolektivizace zanikla spousta krajinné zeleně, která měla výrazně protierozní charakter - mezní porosty, aleje, stromořadí, větrolamy, apod. Největší škody byly ale způsobeny zcelováním pozemků v 70. a 80. letech, které se provádělo na základě Souhrnných pozemkových úprav nebo HTÚ. Výše uvedené remízky se stávají významnými ekologickými prvky v celé krajině, protože se vyznačují přirozenou skladbou dřevin a porostů, umožňující život celé řady rostlinných a živočišných druhů a jejich vzájemnou migraci, která byla právě zemědělskými úpravami a chemizací zemědělství značně narušena.

Důležitými krajinnými společenstvy jsou břehové porosty podél Nectavy a jejích přítoků, které se v některých částech vyznačují poměrně značnou druhovou pestrostí. V nivách potoků a na některých dalších místech se vyskytují i mokřadní společenstva.
Významnými prvky krajinné zeleně jsou i rozptýlená zeleň a aleje, které se s břehovou a doprovodnou zelení stávají významnými liniovými prvky, které vytvářejí přirozený rámec vodotečí a komunikací. Liniová zeleň podél komunikací je však do značné míry redukována.

V budoucnu vy měly být stávající součásti krajinné zeleně zachovány a dále rozšiřovány a posilovány, a to hlavně v návaznosti na navržený generel lokálního ÚSES.

23.5. Trvalé lesní porosty - lesní půdní fond

V oblasti Konicka je uváděna z historických pramenů jako hlavní dřevina jedle s bukem. Ta zde podle archiválií převládala ještě v 18. století. V okolí Runářova byly hmotnaté porosty složeny ze 7/8 jedle a 1/8 z buku. Produktivní a dobře zmlazující jedlové porosty s bukem byly také v okolí Skřípova. U Konice směrem k Ochozi byla již více zastoupena borovice, v ostatních částech převládala jedle s příměsí smrku.
V řešeném území k.ú. Dzbel 4. vegetační stupeň, který přechází do 5. VS. Dle odvozených skupin typů geobiocénů ( STG ) by zde měly převažovat porosty od dubových bučin až po jedlové bučiny. Potenciálními dřevinami by tedy měly být buk, dub, habr, lípa, javor a jedle. Skutečná dřevinná skladba je však značně pozměněná. Dominantní dřevinou je smrk, menší zastoupení zde má borovice a modřín. Listnáče jsou zastoupeny víceméně segmentově. Jedná se zejména o severozápadní část k.ú. Dzbel. Částečně se zde vyskytuje i zastouní jedle. Celkově je možno lesní porosty v řešeném území charakterizovat jako méně ekologicky stabilní.

V katastrálním území obce Dzbel se nachází 339,6 ha trvalých lesních porostů, což představuje 45,6% celkové výměry. Jedná se o hospodářské lesy. Lesy jsou rozloženy v severní a jihozápadní části katastru a jsou zastoupeny převážně jehličnatými porosty s převahou smrku. V budoucnu by mělo dojít ke zvýšené přírodní obnově a využívání mírnějších způsobů obnovy ( clonová seč apod. ) a podporování přirozené skladby dřevin (dub, buk, jedle).

V urbanistické studii plánu je navrženo zalesnění některých ploch. Na severozápadním okraji k.ú. se jedná o navázání na stávající lesní porosty, v jižní části k.ú. je navrženo zalesnění stávající skládky (po provedení její rekultivace) a dále zalesnění zvodnělého území navazujícího na areál ACHP. Navržené plochy jsou vyznačeny v grafické části. Další plochy, u nichž je výhledově uvažováno zalesnění, jsou plochy prvků územního systému ekologické stability (ÚSES) - viz kapitola č. 24 - Ekologie a lokální ÚSES.

V k.ú. Dzbel se nacházejí dvě lesní účelová zařízení. Na západním okraji, nad obcí, je to bývalá myslivna, která později sloužila jako účelové zařízení Jm státních lesů - LZ Prostějov, lesní správa Dzbel. V současnosti není zařízení v provozu. Východně od myslivny se nachází hájovna, která je obývána. Plochy jsou v grafické části barevně odlišeny a popsány ( v legendě: plochy lesnických zařízení ).

Na plochách LPF se nenacházejí žádné objekty individuální rekreace a v územním plánu není navrhována žádná dostavba rekreačních chat. Návrhem ÚPN nedojde k záboru LPF ani jinému dotčení trvalých lesních porostů.

Ochranné pásmo lesních porostů je 50 m od okraje lesa. V ochranném pásmu nejsou navrženy žádné stavby a pozemky, které leží v tomto ochranném pásmu budou využívány stávajícím způsobem, tj. převážně jako zemědělský půdní fond.

23.6. Zvláštní plochy zeleně

1. Významné krajinné prvky

V rámci zpracování generelu ÚSES pro k.ú Dzbel a navazující území, který zpracoval Alfaprojekt Olomouc ( Územní systémy ekologické stability, obce Budětsko, Jesenec, Dzbel, Ochoz, Březsko, Konice, Suchdol a Šubířov, 08/1995 ) byly na základě terénních průzkumů vytypovány a popsány některé významné segmenty krajiny, které jsou navrhovány ve smyslu zákona č. 114/92 Sb. Popis těchto VKP je součástí samostatné tabulkové části - B2.

2. Přírodní památka "Na Kozénku"

Jedná se o maloplošné chráněné území severně od obce. Lokalitu tvoří malé travnaté návrší o výměře 0,2 ha nad opuštěným lomem. Lokalita byla vyhlášena v roce 1995. Patří do typu suchých luk, který se vytváří tam, kde jsou chudé nebo kamenité půdy. V lokalitě lze mj. pozorovat i chráněné druhy, jimiž zde jsou sasanka lesní a modřenec chocholatý.

3. Přírodní park Kladecko

Severní plovina katastrálního území obce Dzbel leží v Přírodním parku Kladecko, který se rozkládá v Ludmírovské vrchovině. Území je tvořeno plošinami prořezanými údolími přítoků Špraňku a Nectavy. Jedná se o harmonickou krajinu s mozaikou polí, travních porostů a lesních celků, místy je dosud původní druhové složení porostů (smíšené, listnaté), vyskytují se zde krasové jevy na ostrůvcích devonských vápenců, byl zde pozorován výskyt řady chráněných a ohrožených rostlinných a živočišných druhů. Z hlediska geologických a geomorfologických jevů jsou významné chráněné lokality Průchodnice, Na Kozénku (k.ú. Dzbel), Skalky, Rudka, U nádrže a Taramka. Území je významnou vodohospodářskou oblastí vodních zdrojů a má značné rekreační hodnoty s naučnou stezkou.

V roce 1990 bylo toto území vyhlášeno jako Oblast klidu Kladecko, po nabytí účinnosti zákona č. 114/1992 došlo ke změně kategorizace na Přírodní park Kladecko, který byl navržen na zařazení do 2. zóny diferencované péče, ochrany a tvorby krajiny ( Terplan 1992 ) - jedná se o zónu nadprůměrně zvýšené péče o krajinu.

24. Ekologie a lokální ÚSES

24.1. Úvod a hlavní cíle zpracování

Lokální ÚSES, vycházející z Generelu regionálního ÚSES, má v celém systému ekologické stability specifické postavení. Stabilizačním působením biocenter, biokoridorů a interakčních prvků na okolní ekologicky méně stabilní území zabezpečuje provázeanost a funkčnost celého ÚSES. Tato síť ekologicky stabilizujících segmentů krajiny je základním kamenem vyšších systémů a zároveň plní i funkci genetické zásobárny ke spontánnímu uchovávání regionálního genofondu volně žijících organismů.

Územní systém ekologické stability (ÚSES) je nepravidelná síť ekologicky významných segmentů krajiny, které jsou účelně rozmístěny na základě funkčních a prostorových kritérií. ÚSES nelze chápat jako nový soubor chráněných území přírody, ale jako součást komplexního uspořádání území.

Základními skladebnými prvky ÚSES jsou biocentra a biokoridory.

Biocentrum je krajinný segment, který svou velikostí a stavem ekologických podmínek umožňuje dlouhodobou (co možná trvalou) existenci druhů nebo společenstev původních druhů planě rostoucích rostlin a volně žijících živočichů a jejich genových zdrojů.

Biokoridor je krajinný segment, který propojuje mezi sebou biocentra způsobem, umožňujícím migraci organismů, i když pro jejich rozhodující část nemusí poskytovat trvalé existenční podmínky.

Interakční prvky, které jsou nepostradatelnými segmenty obvykle liniového charakteru, zprostředkovávají, zpravidla na lokální úrovni, příznivé působení ostatních ekologicky významných krajinných segmentů. Jsou to lokality zabezpečující dílčí a základní životní funkce živočichů.

Podle významu skladebných prvků se dělí územní systémy ekologické stability na nadregionální, regionální a lokální. Součástí ÚSES "vyšší" hierarchické úrovně jsou ÚSES "nižší" úrovně, a to jako jejich opěrné body a výchozí linie.

Generel lokálního ÚSES řeší území v měřítku 1 : 10 000. Řešení navrhuje jednotlivé části systému tj. - biogeografickou diferenciaci, kostru ekologické stability, stanovení a rámcové vymezení lokálních biocenter, biokoridorů a vlastní návrh lokálního ÚSES. Návrh lokálního ÚSES je podkladem pro zpracování plánu ÚSES a jeho zapracování do návrhu územního plánu obce.

Hlavním cílem řešení Plánu ÚSES je rozpracování Generelu lokálního ÚSES z měřítka 1 : 10 000 do měřítka 1 : 5 000, resp. 1 : 2 000 a jeho upřesnění a vymezení na hranicích parcel.

24.2. Ekologická stabilita

Ekologická stabilita představuje schopnost krajiny samovolnými vnitřními mechanismy vyrovnávat rušivé vlivy vnějších faktorů bez trvalého narušení přírodních mechanismů, tzn., že se systém brání změnám během působení cizího činitele zvenčí ( odolnost - rezistence ) nebo se vrací po skončeném působení cizího činitele ( Faktoru ) k normálu ( pružnost - resilience ). Protože potenciálními nositeli ekologické stability krajiny jsou přirozené ekosystémy, racionální využívání krajiny nejen nevylučuje, ale nutmě zahrnuje jejich trvalou existenci. Hlavními cíli jsou:

- zachování genofondu
- příznivý vliv na okolní krajinu
- možnost optimálního využití krajiny

Při zabezpečování ekologické stability je mj. nutno vycházet z

- relativně ekologicky stabilních prvků krajiny - chráněná území
- regionální kostry ekologické stability
- prostorově významných krajinných společenstev flóry
- evidence rozptýlené zeleně
- relativně hodnotných prvků lesních, travních a vodních společenstev

Za ekologicky stabilní je považována taková krajina, v níž je trvale zajištěna možnost využívání společností vyžadovaných produkčních i mimoprodukčních funkcí a v níž nedochází k nevratnému narušení funkčních potenciálů pod vlivem lidské činnosti, zejména hospodářské. Koncepce územního zajištění ekologické stability krajiny ( tj. koncepce zajištění prostorové stránky ekologické optimalizace ) vychází z téze, že "k uchování vysoké a trvalé produktivity a ekologické stability krajiny je třeba izolovat od sebe jednotlivé ekologicky labilní části krajiny soustavou stabilních stabilizujících ekosystémů".

24.3. Ekologická charakteristika řešeného území

Severovýchodní polovinu řešeného území tvoří členitá Ludmírovská vrchovina. Významným geomorfologickým jevem v ní jsou ostrůvky devonských hornin ( hlavně vápenců ). Ty jsou zkrasovělé a tvoří krátké hřbety a vrcholy se skalnatými svahy. Zkrasovění sahá do značných hloubek.
Z jihozápadu zasahuje do území okraj ploché vrchoviny Štěpánovská planina. Nacházíme zde rozsáhlé zbytky zarovnaného povrchu, při okraji je planina zlomově omezená, směrem k východu klenbovitě prohnutá. Nad plochý povrch místy vystupují izolovaná skaliska s mrazovými formami zvětrávání.
Severozápadní část prostějovského okresu, v níž se nachází řešené území obce Dzbel, je poměrně zančně členitá. Můžeme zde nalézt rozsáhlé lesní porosty, částečně zachovalé nivy, značné množství remízků roztroušených po volné krajině i zapojenou liniovou zeleň, tvořící většinou oboustranný doprovod státních silnic. Všechny tyto součásti přispívají nejen k malebnosti daného území, ale svědčí i o zachování alespoň základních prvků ekologické stability krajiny, o čemž svědčí mimo jiné i hojný výskyt chráněných přírodních výtvorů a významných krajinných prvků, které jsou ve velké míře pozůstatky původních přírodních společenstev.
Zemědělská krajina v okolí sídel však již byla ze značné části poznamenána lidskou činností. Negativní dopady byly způsobeny nevhodnou organizací a provozem zemědělské velkovýroby. Na některých místech došlo k rozsáhlé likvidaci trvalé krajinné zeleně, zejména při realizaci pozemkových úprav provázených nadměrným zcelováním zemědělských ploch a rozoráváním luk, pastvin a mezí a jejich násilným převodem do orných půd. Přičteme-li k tomu navíc ještě nadměrnou chemizaci, užívání velké mechanizace a výstavbu velkokapacitních zemědělských objektů, je zřejmé, že negativní dopad zemědělské výroby na zemědělskou krajinu a jednotlivá sídla je mimořádný.
Tato situace se zvlášť zhoršuje nepříznivým vodním režimem krajiny. Snížené množství zastoupení trvalé karajinné zeleně ( remízky, aleje, břehové porosty, větrolamy, meze apod. ) má za následek vysokou erozní ohroženost zemědělského půdního fondu. Všechny tyto skutečnosti, včetně chemizace a užívání těžké mechanizace, se v současti projevují soustavným snižováním půdní úrodnosti a nutností vkládání vyššího množství dodatkové energie v podobě hnojiv.

Nejvýznamnější lesní celek vyplňuje téměř celou jihozápadní část polovinu katastru. S vyjímkou západního okraje katastru ( údolí levostranného přítoku Nectavy ) je ekologická stabilita těchto porostů hodnocena jako středně labilní - ES = 3. Ekologicky stabilnější jsou dílčí lesní segmenty na severozápadním okraji katastru, jejich ekologická stabilita kolísá od stupně 3 až po stupeň 5. I zde ovšem převažuje stupeň č. 3.

Další důležité prvky vegetace tvoří remízky, náletová zeleň a doprovodná břehová zeleň ( nejvýznamnější je niva Nectavy ), které jsou soustředěny většinou na příkrých svazích, ve stržích, úpadech apod. a podél potoků.

Koeficient ekologické stability ( tj. poměr mezi relativně trvalými ekosystémy - lesy, TTP, sady, vodní plochy a umělými krátkodobými ekosystémy - orná půda, zastavěné plochy, zahrady ) je 1,28. Velkovýbně obhospodařované plochy orné půdy zaujímají cca 36% výměry k.ú., louky a pastviny cca 9,5% výměry a trvalé lesní porosty 45,6%.

Ve východní části katastrálního území leží vlastní obec. Jedná se o urbanizované plochy s větším či menším zastoupením zeleně, případně o plochy bez vegetace ( výrobní areály, těleso železnice ), které lze charakterizovat jako plochy ekologicky málo stabilní až nestabilní ( stupeň 1 - 0 ). Tyto plochy přecházejí přes prstenec zahrad, sadů a záhumenků v zemědělsky velkovýrobně obhospodařované plochy orné půdy, resp. náletovou nebo lesní zeleň.

Ekologická stabilita výše uvedených ploch přechází od stupně 1 - velmi malá ( plochy orné půdy ) až 2 - malá ( zahrady, intenzivní louky ), přes stupeň 3 - středně stabilní ( část liniových dřevinných společenstev podél vodních toků, extenzivní louky a pastviny ) až po plochy velmi stabilní - stupeň 4 ( polopřirozené lesní porosty, kvalitní náletové remízky, významná doprovodná břehová zeleň ), resp. nejstabilnější - stupeň 5 ( přirozené lesní porosty a společenstva ) jsou zastoupeny v omezené míře v lesních segmentech v severní části katastru.

Z hlediska ochrany a vytváření přirozeného genofondu krajiny jsou v řešeném území relativně dobré podmínky. Tyto podmínky jsou částečně omezeny intenzivní zemědělskou výrobou, která na některých místech zatím neumožňuje vytvoření spojité sítě jednotlivých krajinných segmentů zeleně a jejich propojení s ekologicky stabilními lesními celky.

Celkově lze hodnotit vlastní území k.ú. Dzbel jako středně ekologicky stabilní. Orientačním koeficientem ekologické stability (KES) lze krajinu charakterizovat jako typ krajiny harmonické, stupeň narušení lidskou činností je doposud únosný.

24.4. Kostra ekologické stability

Děkuji za trpělivost.