11. Ekonomický potenciál území

11.1. Základní údaje

Počet trvale bydících obyvatel celkem	295
Počet ekonomických (EA) obyvatel (abs)	146
Počet ekonomických (EA) obyvatel (v %)	49,5
Počet ekonomických (EA) mužů	81
Počet ekonomických (EA) žen	65
Počet vyjíždějících EA obyvatel ze sídla (abs)	125
Počet vyjíždějících EA obyvatel ze sídla (v %)	85,6
Počet EA v zem. a lesnictví (abs)	30
Počet EA v zem. a lesnictví (v %)	20,5
Počet EA v průmyslu	68
Počet EA ve stavebnictví	10
Počet dělníků	93
Počet zaměstnanců	32
Počet členů ZD	4

Více než 85% ekonomicky aktivních obyvatel vyjíždí za prací mimo vlastní sídelní útvar. Vyjížďka se uskutečňuje především do průmyslových závodů v okolí (Konice, Prostějov). Část těchto obyvatel je zaměstnána ve službách.
Ekonomicky aktivní obyvatelé, kteří nevyjíždějí za prací, jsou zaměstnáni zejména v zemědělství a areálu ACHP Prostějov na jihovýchodním okraji k.ú. Část EA obyvatel pracuje ve službách.
V návrhovém období by mělo dojít ke zvýšení počtu pracovních příležitostí v místních výrobních aktivitách a ve službách.
Charakteristika jednotlivých hospodářských činností je popsána v následujících kapitolách:

11.2. Zemědělská výroba

Již od svého počátku byl Dzbel ryze zemědělskou vsí. Údaj z roku 1900 uvádí celkovou výměru hospodářské půdy 733 ha: 349 ha polí, 46 ha luk, 9 ha pastvin, 8 ha zahrad a 321 ha lesů. Zbývající výměru tvořila půda neplodná a zastavěná. V roce 1900 zde bylo chováno 38 koní, 223 ks skotu, 79 ks vepřového.

Po roce 1948 byla v novém československém státě nastoupena cesta socializace vesnice. Převážná část pozemků byla do té doby rozdělena mezi jednotlivé zemědělce. Obhospodařovaná pole byla rozkouskována na meší plochy a vytvářela pestrou mozaiku. Socializace venkova zároveň znamenala scelování pozemků a vznik jednotných zemědělských družstev. První pokusy o založení družstva se setkaly s nezdarem. KSČ i státní orgány už v průběhu 50-tých let agitovaly pro založení družstva, ale místní rolníci nejevili o vstup zájem. Teprve rok 1958 přinesl zlom vlivem tlaku místních orgánů a zaměstnavatelů zde bylo založeno JZD.

Zemědělská půda se tak stala anonymním výrobním prostředkem zprůmyslněného zemědělství, byl potřen vztah vlastníka půdy, který již většinou nebyl jejím uživatelem. Hospodářské budovy přiléhající k bývalým statkům ztratily svoji opodstatněnost a byly částečně zbourány.
V roce 1975 se místní JZD stává součástí Státního statku Brodek u Konice. Na jihovýchodním okraji obce byl vybudován areál Agrochemickéhon podniku Prostějov - středisko Dzbel.

V současné době hospodaří na pozemcích k.ú. Dzbel Zemědělské obchodní družstvo (ZOD) DEJAS Dzbel. ZOD využívá areál bývalé farmy na severním okraji obce. Na farmě je zaměstnáno 30 pracovníků.

V areálu farmy se nacházejí tyto objekty a zařízení:

1. Stájové objekty (SOCHZ)
   • Výkrm skotu (býci, krávy) - 60 ks
   • Telata s rostlinnou výživou - 150 ks
   • Dojnice - 100 ks
   • Teleta s mléčnou výživou - 30 ks
   • Výkrm skotu -100 ks (výhledově je uvažováno zvýšení stavu na 140 ks
   
   
2. Pomocné objekty živočišné výroby
   • hnojiště
   • zastřešený sklad krmiva
   • silážní plato
   
   
3. Ostatní objekty
   • posklizňová hala
   • sklad strojů
   • trafostanice
   • mycí rampa
   • obytný objekt (administrativa, sociální zázemí zaměstnanců)

Zemědělský areál nemá dosud vyhlášeno pásmo hygienické ochrany. Pro účely zpracování urbanistické studie bylo vypočteno PHO, která tvoří obalová křivka jednotlivých kružnic opsaných od emisních středů jednak pro současný stav (r1=110m, r2=105m, r3=106m), jednak pro výhledové zvýšení kapacity (r1=124m, r2=117m, r3=120m).

Stávající stavy chovaných zvířat představují optimum. Areál zemědělské výroby je intenzívně využíván a nejsou zde další volné plochy, které by mohly být případně využity pro výrobní nebo jinou podnikatelskou činnost. Pouze na jižní straně areálu je navrhována menší plošná rezerva pro jeho rozšíření za účelem dobudování nástupní části do farmy (parkoviště, ...).

Tabulka zastoupení jednotlivých ploch v k.ú. k 10.09.1996:

Druh půdy	Výměra v ha
orná půda	270,1993
zahrady	11,2432
sady	1,8084
louky	43,8649
pastviny	27,3074
ZPF celkem	354,4232
lesy	339,6831
rybníky a ostatní vody	0,7508
zastavěné plochy	6,1885
ostatní plochy	43,4301
Celková výměra	744,4757

11.3. Lesní hospodářství

V katastrálním území obce Dzbel se nachází 339,6 ha trvalých lesních porostů, což představuje 45,6% celkové výměry. Jedná se o hospodářské lesy. Lesy jsou rozloženy v severní a jihozádní části katastru a jsou zastoupeny převážně jehličnatými porosty s převahou smrku. V budoucnu by mělo dojít ke zvýšené přírodní obnově a využívání mírnějších způsobů obnovy (clonová seč apod.) a podporování přirozené skladby dřevin (dub, buk, jedle).

V urbanistické studii je navrženo zalesnění některých ploch. Na severozápadním okraji k.ú. se jedná o navázání na stávající lesní porosty, v jižní části k.ú. je navrženo zalesnění stávající skládky (po provedení její rekultivace) a dále zalesnění zvodnělého území navazujícího na areál ACHP. Navržené plochy jsou vyznačeny v grafické části. Další plochy, u nichž je výhledově uvažováno zalesnění, jsou plochy prvků územního systému ekologické stability (ÚSES) - viz kapitola č. 24 - Ekologie a lokální ÚSES.
V k.ú. Dzbel se nacházejí dvě lesní účelová zařízení. Na západním okraji, nad obcí, je to bývalá myslivna, která později sloužila jako účelové zařízení Jm státních lesů - LZ Prostějov, lesní správa Dzbel. V současnosti není zařízení v provozu. Východně od myslivny se nachází hájovna, která je obývána. Plochy jsou v grafické části barevně odlišeny a popsány (v legendě: plochy lesnických zařízení).
Na plochách LPF se nenacházejí žádné objekty individuální rekreace a v územním plánu není navrhována žádná dostavba rekreačních chat. Návrhem ÚPN nedojde k záboru LPF ani jinému dotční trvalých porostů.

DSruhová skladba lesů a další doplňující údaje jsou uvedeny v kapitole - 23.5. Trvalé lesní porosty - lesní půdní fond.

11.4. Přidružená a průmyslová výroba, řemeslná výroba

Ve Dzbelu se nachází zařízení průmyslové výroby reprezentované firmou Pegas Konice, která je zaměřena na výrobu svíček. Firma je lokalozována v bývalém areálu Agrochemického průmyslu Prostějov - ACHP (Společný zemědělský podnik pro specializované služby v rostlinné výrobě - středisko Dzbel). Mimo firmu Pegas zde působí a ACHP, který se zabývá nákupem a prodejem paliva a průmyslových hnojiv.

Seznam podnikatelských subjektů působících v obci:

Aktuální seznam

V návrhu řešení je navržena malá územní rezerva pro rozšíření farmy živočišné výroby jižním směrem. Cílem návrhu urbanistické studie je rozvržení ploch sídla tak, aby nedocházelo ke kolizím mezi stávající i navrhovanou výrobní činností a obytnou funkcí okolního zastavěného území.

12. Rekreace a cestovní ruch

12.1.Charakteristika řešeného území

Dzbel leží na východních svazích Drahanské vrchoviny, na rozhraní a Zábřežské a Konické vechoviny, v přechodovém území mezi Hornomoravským úvalem a Českomoravskou vrchovinou, západně od výrazné etnografické oblasti ústřední Hané.

Severovýchodní polovinu řešeného území tvoří členitá Ludmírovská vrchovina. Významným geomorfologickým jevem v ní jsou ostrůvky devonských hornin (hlavně vápenců). Ty jsou zkrasovělé a tvoří krátké hřbety a vrcholy se sklanatými svahy. Zkrasovění sahá do zančných hloubek
Z jihozápadu zasahuje do území okraj ploché vrchoviny Štěpánovská planina. Nacházíme zde rozsáhlé zbytky zarovnaného povrchu, při okraji je planina zlomově omezená, směrem k východu klenbovitě prohnutá. Nad plochý povrch místy vystupují izolovaná skaliska s mrazovými formami zvětrávání.

Dzbel leží na silnici z Konice do Moravské Třebové, cca 3 km SZ od Konice a cca 25 km SZ od okresního města Prostějova. Obec leží na rozhraní Zábřežské a Konické vrechoviny. Střed obce se nachází ve výšce 493 m n.m.

Osou katastrálního území je železniční trať, procházející, stejně jako průjezdní silnice III/36622, napříč katastram ve směru JV - SZ.

Nejvýznamnější lesní segmenty se nacházejí v jihozápadní části katastrálního území. Další důležité prvky vegetace tvoří remízky, náletová zeleň a doprovodná břehová zeleň, které jsou soustředěny většinou na příkrých svazích, ve stržích, úpadech a podél potoků, z nichž je v řešeném území nejvýznamnější údolí Nectavy a jejího levostranného přítoku na západním okraji k.ú.

Severní polovina katastrálního území leží v Přírodním parku Kladecko. Ten se rozkládá v Ludmírovské vrchovině. Území je tvořeno plošinami prořezanými údolími přítoků Špraňku a Nectavy. Jedná se o harmonickou krajinu s mozaikou polí, travních porostů a lesních celků, místy je dosud původní druhové složení porostů a lesních celků (smíšené, listnaté), vyskytují se zde krasové jevy na ostrůvcích devonských vápenců, byl zde pozorován výskyt řady chráněných a ohrožených rostlinných a živočišných druhů. Z hlediska geologických a geomorfoligických jevů jsou významné chráněné lokality Průchodnice, Na Kozénku (k.ú. Dzbel), Skalky Rudka, U nádrže, a Taramka. Území je významnou vodohospodářskou oblastí vodních zdrojů a má značné rekreační hodnoty s naučnou stezkou. Přírodní park Kladecko byl navržen na zařazení do 2. zóny diferencované péče, ochrany a tvorby krajiny (Terplan 1992), jedná se o zónu nadprůměrně zvýšené péče o krajinu.

Krajinná kompozice je vzhledem ke geomorfologii, zastoupení lesních masivů, četných výrazných liniových prvků zeleně (břehová doprovodná zeleň, aleje podél polních cest, remízky) a skupin náletové zeleně velmi malebná.

12.2. Rekreace dlouhodobá

Pro tento druh rekreace nejsou v území vytvořeny příhodné podmínky. V katastrálním území se nenachází žádný objekt individuální rekreace. V obci je 27 domů, které nejsou trvale obydlené (ve statistice jsou uváděny jako objekty neobydlené), z toho 12 je evidováno jako nevyčleněné chalupy.

Možnost ubytování

12.3. Rekreace krátkodobá - víkendová

Krátkodobou rekreaci lze provozovat ve výše uvedených objektech, které nejsou trvale obydleny.

12.4. Rekreace krátkodobá - každodenní

Tato rekreace je uspokojována:

• neorganizovanou a organizovanou sportovní činnosí ve sportovním areálu na jižním okraji zastavěného území, případně v nejblžším okolí obce
• zahrádkařením na pozemcích u rodinných domků
• formou vycházek do okolí

12.5.Návrh řešení

V návrhovém období by mohly být případně některé trvale neobydlené domy převedeny k rekreačnímu využití.
Zřizování rekreačních a zahrádkářských lokalit není uvažováno.

13. Doprava

Obec Dzbel je z hlediska dopravy napojena na hlavní silniční síť, tvořenou zde silnicí I/18 Havlíčkův Brod - Prostějov - Rožnov pod Radhoštěm (Z-10), prostřednictvím silni III/366 22 a III/373 49. Hromadná přeprava osob je zajišťována linkovými autobusy. Železniční spojení je umožněno přes železniční stanici Dzbel ležící na trati č. 271 Chornice - Kostelec na Hané.
Na katastru obce doprava dálniční, letecká ani vodní své zájmy nemají.

13.1.Silniční doprava

Katastrálním územím obce Dzbel procházejí tyto silnice:

III/366 17	Šubířov - Chobyně
III/366 22	Konice - Dzbel - Chornice
III/366 24	Dzbel - příjezdná

Všechny tyto silnice patří do ostatní silniční sítě.

Silnice III/366 17

zasahuje do katastru obce pouze v severozápadní části, v lokalitě Chobyně. Zde podchází pod železniční tratí Chornice - Kostelec na Hané a připojuje se na silnici III/366 22 s dobrými rozhledovými poměry. Silnice má živičnou vozovku šířky 6,0 m. Trasa je stabilizovaná.

Silnice III/366 22

tvoří podélnou osu zástavby obce. Trasa přichází do obce z jihovýchodu ve stoupání do 5%, zástavbou prochází ve čtyřech směrových obloucích, které na sebe navazují, o dostatečných poloměrech. Podélný sklon (stoupání) se až k areálu zemědělské farmy pohybuje mezi 2 až 5 %. Od mostu přes železnici k místní části Borová trasa silnice klesá, levým obloukem se stáčí k západu a její vedení kopíruje železniční trať procházející hlubším údolím. Vozovka je šířky 6 až 7 m, živičná. Trasa je stabilizovaná.

Silnice III/366 24

tvoří část příjezdu k vlakovému nádraží. Silnice začíná na návsi u kapličky, stoupá jihozápadním směrem (4 =) a před železniční tratí se v klesání stáčí k jihu. Jedná se o poškozenou živičnou vozovku šířky 4,5 m. Její trsa je stabilizovaná.

Kategorie komunikací

V souladu s kategorizací silnic I. a II. třídy a stanoviskem Ředitelství silnic České republiky v Brně se budou silnice upravovat v extravilánu dle ČSN 73 6101 "Projektování silnic a dálnic" a v intravilánu dle ČSN 73 6110 "Projektování místních komunikací" v těchto kategoriích:

silnice III/366 22	S 9,5/70
silnice III. třídy	S 7,5

Silniční ochranná pásma

Jsou stanovena pro zastavěnou část obce v souladu se zněním Silničního zákona č. 55/1984 Sb. (§ 11 Silniční ochranná pásma) a vyhlášky č. 35/ 1984 Sb., z nichž vyplývá vzdálenost hranice pásma od osy silnice, která činí:

III. třídy	20 m
hlavní MK	15 m

Dopravní zátěž

Podkladem pro určení dopravní zátěže v řešeném území jsou výsledky celostátního sčítání dopravy v České republice, které prováděla v roce 1990 brněnská pobočka Ředitelství silnic České republiky. Sčítání bylo provedeno na silnici III/366 22 (sčítací stanoviště 6-6910). Pro sledovaný rok a rok 2010 byly použity přepočtové koeficienty T=1,29; O=1,68; M=0,9

Stanoviště	Rok	T	O	M	S	nd	nn
III/366 22	1990	540	1,166	66	1,1772	103	16
6-6910	2010	697	1,959	59	2.715	158	24

Použité symboly

nd	průměrná denní hodinová intenzita (06 - 22 hod)
nn	průměrná noční hodinová intenzita (22 - 06 hod)
T	těžká motorová vozidla a přívěsy
O	osobní a dodávkové automobily
M	jednostopá motorová vozidla
S	součet všech motorových vozidel a přívěsů

13.2. Místní komunikace

navazují na silniční síť a vytvářejí tak dopravní kostru obce. Jedná se především o dva příjezdy do místní části Borová s jedním mostem přes železnici a jedním úrovňovým přejezdem, dále cesty na návsi a k fotbalovému hřišti. Jejich vozovky budou živičné, šířky od 4 do 5,5 m (dle možností uličního prostoru).

13.3. Hromadná autobusová doprava

bude i nadále v obci Dzbel zajišťována pravidelnými spoji na autobusové lince společnosti FTL Prostějov. Jedná se o linku 780 741 Konice - Šubířov - Dzbel - Konice (3/3 spoje). Na katastru obce jsou tři autobusové zastávky:

Dzbel, Borová	bez zastavovacího pruhu a přístřešku
Dzbel	zastavovací pruh, přístřešek
Šubířov, Chobyně, rozc.	bez přístřešku

Docházková vzdálenost 500 m pokrývá podstatnou část zástavby obce. Na zastávkách se dobudují zastávkové pruhy a dle prostorových možností přístřešky pro cestující.

13.4. Pěší provoz

se bude odehrávat i nadále na jednostranné chodníku podél silnice III/497 22 a především na vozovkách silnic a místních komunikací, což vzhledem k nízké intenzitě výrazně nekomplikuje dopravní situaci. Kromě toho se dále využívají záhumenní, polní i lesní cesty a pěšiny.

13.5. Doprava v klidu

se dělí na dvě základní skupiny - parkování a odstavování osobních vozidel.

Odstavování je umístění vozidla mimo jízdní pruh v místě bydliště. V obci se jedná s ohledem na charakter zástavby především rodinnými domy o garážování v rámci soukromých domů.

Parkování je umístění vozidla mimo jízdní pruh u objektů občanské vybavenosti, zaměstnání nebo bydliště. V obci se jedná o následující stání:

Počet parkovacích stání dle ČSN 73 6110

P = Po . ka . kv . kp . kd, P = Po.0,26

				dle ČSN	73 6110
obč.vybavenost a výr. aktivity	jednotka	počet	jedn/stání	stání Po	redukce stání P	návrh stání
ACHP Prostějov	zaměstn.	15	7	2	1	5
vlakové nádraží	zaměstn.	8	4	2	1	5
zemědělská farma	zaměstn.	28	7	4	1	6
obecní úřadí	zaměstn.	3	4	1	1	2
mateřská školaí	osoby	25	45	1	1	2
smíšení zboží	podle pl..	40	20	2	1	2
hostinec	místa.	40	5	8	3	6
pivnice	místa.	20	5	4	1	2

V rámci nové výstavby bude nezbytné zajistit dostatečný počet stání dle ČSN 73 6110 pro stupeň automobilizace 1 : 3,5.

13.6. Zemědělské a lesní účelové komunikace

navazují na silnice a místní komunikace a dotvářejí tak komunikační systém. Jedná se o panelový 3 m příjezd k areálu ACHP Prostějov (zde je také úrovňový přejezd přes železnici na odbočující polní cestě), dále pak o řadu nezpevněných polních a lesních cest šířky do 3 m. Na katastru obce je několik zoevněných lesních cest s tím, že u místní části Chobyně je na jedné z nich úrovňový přejezd přes železnici.

13.7. Hluk ze silniční dopravy

Pro výpočet hluku z dopravy jsou použity "Metodické pokyny" zpracované VÚVA Praha - urbanistické pracoviště Brno v roce 1991. Nejvyšší přípustná ekvivalentní hladina hluku LAeq stanovená podle vyhlášky Ministerstva zdravotnictví ČSR č. 13/1977 Sb. "O ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací" a hygienických předpisů Ministerstva zdravotnictví ČSR sv. 37/1977, směrnice č.41 - "Nejvyšší přípustné hodnoty hluku a vibrací" je pro Dzbel podél silnice II/366 22

Denní doba (06 - 22 hod)	50 dB(A)
Noční doba (22 - 06 hod)	40 db(A)

S ohledem na vyšší dopravní význam lze limitní hodnoty zvýšit o 10 dB(A).

hluk ze silniční dopravy

Použité symboly:

F1	faktor vlivu rychlosti
F2	faktor vlivu podélného sklonu nivelety
F3	faktor vlivu povrchu vozovky
X	výpočtová veličina
Y	hladina hluku ve vzdálenosti 7,5 m od osy
n	průměrná hodinová intenzita
dxx	hranice území, v němž LAeq >= 50 db(A)

Obytné objekty zasažené nadměrným hlukem ze silniční dopravy lze chránit osazením vhodného typu oken.

13.7. Železniční doprava

Katastrálním územím obce prochází jednokolejná trať č. 271 Chornice - Kostelec na Hané s vlakovým nádražím Dzbel. Z něj odbočuje vlečka dom areálu ACHP Prostějov. Úpravy na dráze nepřesáhnou drážní pozemek.

Ochranné pásmo dráhy tvoří prostor po obou stranách dráhy, jehož vnitřní hranici tvoří svislá plocha procházející hranicemi obvodu dráhy. Vnější hranice ochranného pásma je vymezena svislou plochou vedenou u celostátních drah 60 m od osy krajní koleje, nejméně však ve vzdálenosti 30 m od hranic obvodu dráhy (Vyhl. č.266/1994 Sb., kterou se provádí Zákon o Českých drahách č. 9/1993 Sb.).

14. Zásobování vodou

Objekty obytné zástavby i objekty občanské vybavenosti obce Dzbel jsou zásobovány pitnou a užitkovou vodou z veřejné vodovodní sitě, která je ve správě VaK Prostějov, a.s.

V k.ú. obce Dzbel je vybudován vodní zdroj tohoto vodovodu, ze kterého je kromě obce Dzbel zásobována pitnou vodou i obec Jesenec.

Zdroj pitné vody, který se nachází severně od zastavěného území obce, sestává ze dvou vrtaných studní 250 mm - vrt V1 hloubky 25,6 m a vrt V2 hloubky 23 M (min. vydatnost 2,5 l/sec), s minimální celkovou vydatností obou vrtů 4,22 l/sec a nového vrtu V3 s min. vydatností 1,5 l/sec. V současné době však vrt V1 není již plně využíván a bude navrženo jeho vodoprávní zrušení. Z vrtů je pitná voda dopravována výtlačnými řady DN 100 do VDJ Dzbel 100 m3 (548,30/544,60).

Původní zdroje V1 a V2 mají vyhlášena pásma hygienické ochrany a to 1. stupně, 2. stupně vnitřní a 2. stupně vnější. Nový vrt V3 ještě pásma hygienické ochrany vyhlášena nemá. Zbývající část k.ú. Dzbel, která leží v povodí říčky Romže, se nachází v PHO 2. stupně vnějším vodního zdroje Smržice.

Stávající zástavba obce Dzbel, která se rozprostírá ve výškách 480 - 506 m n.m., je rozvodnou vodovodní sítí DN 100 a DN 80 zásobována v jednom tlakovém pásmu. Tlakové poměry jsou vyhovující (max. hydrostatický tlak je u nejníže situované zástavby 0,68 MPa, což vyhovuje ČSN 75 5401, čl. 17). Vodovodní síť slouží i k požárním účelům.

Areál závodu ACHP a.s. je zásobován pitnou vodou z vlastního vodního zdroje, vybudovaného severně pod areálem.

14.2. Výpočet potřeby pitné vody

Výpočet potřeby pitné vody je proveden dle Směrnice č. 9/1973.
Stávající počet obyvatel dle sčítání z r. 1991 - 295 obyvatel, stav ke 30.9.1996 - 293 obyvatel, výhledový počet obyvatel k r. 2010 - 300 (včetně urbanistické rezervy). Max. kapacita území - 403 obyvatel.

I. Potřeba vody pro obyvatelstvo:

A: Potřeba vody pro bytový fond

Specifická potřeba pitné vody - byty s koupelnou, s lokálním ohřevem TUV - 230 l/obyv/den, je snížena dle čl. IV, odstavec 4 o 40 % (byty v RD, samostatné měření odběru vody pro každý byt) na 138 l/obyv/den.

Qd byt.fondu = 403 obyv x 138 l/obyv/den = 55,61 m3/den
qd byt. fondu = 0,64 l/sec

B: Potřeba vody pro obč. a technickou vybavenost

Specifická potřeba pitné vod (obec do 1000 obyv) - 20 l/obyv/den

Qd vybav = 403 obyv x 20 l/obyv/den = 8,06 m3/den
qd vybav = 0,09 l/sec

Potřeba pitné vody pro obyvatelstvo obce Dzbel:

Qd obyv = Qd byt.fondu + Qd vybav = 55,61 m3/den + 8,06 m3/den = 63,67 m3/den
qd obyv = 0,74 l/sec

Qm obyv =Qd obyv x kd = 63,67 m3/den x 1,50 = 9551 m3/den
qm obyv = 1,11 l/sec

qh obyv = qm obyv x kh = 1,11 l/sec x 1,80 = 2,00 l/sec

II. Potřeba pitné vody pro zemědělství a průmysl:

a) Zaměstnanci

DEJAS obch. družstvo:
Qd = 30 zam. x 125 l/zam/den = 3,75 m3/den
qd = 0,04 l/sec
qh = 3,75 m3/hod x 0,50 = 0,52 l/sec

ACHP a.s. - z vlastních zdrojů:
Qd = 8 zam. x 125 l/zam/den = 1,00 m3/den
qd = 0,01 l/sec
qh = 1,00 m3/hod x 0,50 = 0,14 l/sec

PEGAS - z vlastních zdrojů:
Qd = 17 zam. x 125 l/zam/den = 2,13 m3/den
qd = 0,02 l/sec
qh = 2,13 m3/hod x 0,50 = 0,30 l/sec

a) Živočišná výroba

Dle směrnice č. 9/73 stanovíme průměrnou a maximální potřebu vody pro:

100 ks dojnic	x 60 l/den (80 l/den) = 6,00 m3/den	8,00 m3/den
50 ks telat	x 10 l/den (15 l/den)= 0,50 m3/den	0,75 m3/den
150 ks býků	x 50 l/den (70 l/den)= 7,50 m3/den	3,50 m3/den
100 ks jalovic	x 25 l/den (35 l/den)= 2,50 m3/den	3,50 m3/den
Celkem	16,50 m3/den	22,75 m3/den

Potřeba pitné vody pro zemědělství a průmysl celkem:

	Qd m3/den	qd l/sec	Qm m3/den	qm l/sec	qh l/sec
zaměstnanci	6,88	0,08	6,88	0,08	0,96
živočišná výroba	16,50	0,19	22,75	0,26	0,26
celkem	23,38	0,27	29,63	0,34	1,22

Z toho z vlastních zdrojů:

	3,13	0.03	3,13	0,03	044

Potřeba pitné vody pro obec Dzbel

	Qd m3/den	qd l/sec	Qm m3/den	qm l/sec	qh l/sec
obyvatelstvo	63,67	0,74	96,51	1,11	2,00
zem. a průmysl	23,38	0,27	29,63	0,34	1,22
celkem	87,05	1,01	126,14	1,45	3,22

14.3. Návrh řešení

Současný stav zásobování pitnou a užitkovou vodou obce Dzbel, který pokrývá současně zastavěnou část obce i navrhované lokality zástavby, je plně vyhovující. Obec bude i nadále zásobována pitnou vodou z veřejné vodovodní sítě, v jednom tlakovém pásmu.
V návrhovém období bude nezbytně nutné navrhnout vyhlášení PHO nového vodního zdroje - vrtu V3.
Vodovodní siť bude i ve výhledu sloužit k požárním účelům.
Areál závodu ACHP a.s. bude i ve výhledu zásobován pitnou vodou z vlastního zdroje.
Obecní úřad Dzbel předpokládá převzetí celého vodárenského systému zásobování obce pitnou vodou do vlastní správy.řešení

15.Odkanalizování

V obci je vybudována kanalizační síť, která pokrývá celou, v současné době zastavěnou část obce. Dešťové vody i splaškové odpadní vody, které jsou do kanalizace zaúsťovány po předčistění v septicích, ale i bez předchozího čistění, jsou odváděny stokami DN 300, DN 400, DN 500 a DN 600 a jsou zaústěny do kanalizačního sběrače DN 800. Do tohoto sběrače je zaústěn i přepad ze studny, vybudované v centru obce, podchycující pramen Jesenského potoka.

Místní část Borová, která je spádována do povodí říčky Nectavy je odkanalizována rovněž pouze dešťovou kanalizací, vyústěnou pod zastavěným územím do otevřeného příkopu a tím do říčky Nectavy.

Zaústění nečistých splaškových odpadních vod do dešťové kanalizace způsobuje v recipientech značné hygienické a estetické problémy.

Obecní úřad má vypracovanou projektovou dokumentaci "Jesenec - Dzbel - odkanalizování obce" - studie - Stavoprojekt Zlín 12/1990, která řeší odkanalizování obce oddílnou kanalizací s odváděním splaškových odpadních vod na stávající městskou ČOV Konice. Pro odkanalizování místní části Borová je navrhována samostatná ČOV pro 120 EO.

Areál obchodního družstva DEJAS, je odkanalizován vlastním kanalizačním systémem oddílné kanalizace s jímkami na vyvážení.
Areál firmy ACHP a.s. je rovněž odkanalizován vlastním kanalizačním systémem oddílné kanalizace s jímkou na vyvážení.

15.2. Výpočet množství odpadních vod

15.3. Návrh řešení

Urbanistická studie navrhuje odkanalizování obce Dzbel oddílným kanalizačním systémem. Stávající kanalizační stoky zůstanou v maximální možné míře zachovány pro odvádění dešťových odpadních vod a budou doplněny o navrhované stoky dešťové kanalizace a záchytné příkopy pro odvádění extravilánových přívalových vod, které budou do dešťové kanalizace zaústěny přes lapače splavenin. K odvádění splaškových odpadních vod ja navrhována splašková kanalizace DN 300 (DN 250), která bude zaústěna do navrhovaných ČOV.

Místní část Borová, která je spádována do povodí říčky Nectava, bude mít splaškové odpadní vody zneškodňovány v samostatné ČOV Dzbel II - pro 120 EO.

Umístění této ČOV (120 EO) je navrhováno ve dvou variantách:

I. varianta
umístění ČOV (mechanicko - biologická) pod zastavěným územím, v ochranném pásmu ČD

II. varianta
umístění ČOV (kořenová) v blízkosti silnice III/36 622

PHO ČOV je navrhováno 20 m od souvislé bytové zástavby.

Zneškodňování splaškových odpadních vod ze zbývající zastavěné části obce Dzbel, která je spádována do povodí říčky Romže, je navrhováno v ČOV, jejíž situování je rovněž navrhováno variantně:

I. varianta
ČOV Dzbel I - pro 280 EO - bude situována pod zastavěným územím obce Dzbel, na levém břehu Jesenského potoka (Romže). PHO ČOV je navrhováno 50 m od souvislé bytové zástavby.

II. varianta
umístění ČOV je navrhováno pod zastavěným územím obce Jesenec, na levém břehu Jesenského potoka (Romže) a bude sloužit pro obce Dzbel a Jesenec.

III. varianta
splaškové odpadní vody budou odváděny do městské ČOV Konice a to společně se splaškovými odpadními vodami z obcí Jesenec a Ladín.

16. Vodní toky a nádrže

Jesenský potok (Romže) pramení v zastavěném území obce Dzbel. Pramen je podchycen a slouží k plnění požární nádrže, situované v jeho blízkosti. Přepad ze studny, podchycující pramen Jesenského potoka (Romži), je zaklenut DN 800. Slouží jako recipient stok dešťových kanalizací. Pod zastavěným územím obce je vyústěn a protéká otevřeným korytem. Od vyústění zatrubnění je Jesenský potok ve správě SMS Brno, pracoviště Prostějov.

Říčka Nectava se svými bezejmennými levostrannými přítoky a pravostrannými přítoky je ve správě Lesů ČR Brno, pracoviště Prostějov.

Západně pod zastavěným územím obce, v místní části Borová, je vybudována víceúčelová nádrž, která slouží i k rybochovným účelům. Tato nádrž je správě obce Dzbel. V současné době je však vzhledem ke špatnému technickému stavu vypuštěna a je nutná její oprava.

Správci těchto toků neuvažují ani ve výhledu s žádnými úpravami toků, vyjma běžné údržby, která spočívá v probírce břehových porostů a čištění koryt toků od nánosů.

Ochranná pásma vodních toků jsou mimo zastavěné území 20 m.

Projektová dokumentace "Koncepce revitalizace povodí Romže a Českého potoka" - AQUATIS a.s. Brno - 12/1995, která řeší obnovení vodního režimu v okrese Prostějov, se dotýká i k.ú. obce Dzbel. V souladu s touto dokumentací je řešeno odkanalizování obce Dzbel s likvidací splaškových odpadních vod v ČOV.

16.2. Návrh řešení

Pro zlepšení kvality vodních toků a ploch je třeba provést tato navržená opatření:

• dobudování kanalizační sítě a odvedení splaškových vod na čistírny odpadních vod
• provedení revitalizace nejvíce poškozených úseků vodních toků, včetně vytvoření a doplnění chybějících liniových prvků podél vodotečí, které jsou prvky lokálního územního systému ekologické stability
• výhledově lze uvažovat s výstavbou dalších malých retenčních nádrží ve vhodných úsecích potoků